Přečtěte si naše názory a komentáře
Mizející lesy na Vysočině přinášení nové možnosti pro školství
Na Vysočině, na místě bývalých lesů rostou jak houby po dešti nové lesní učebny pod širým nebem. Školy si tak (raději v katastrech svých obcí) budují nové vzdělávací prostory, které splňují epidemiologická kritéria, doporučení odborníků učit v přírodě a mnohé nesmyslné přesto zákonné hygienické požadavky.
„Učíme se venku“ na ČT 2
O společný projekt Terezy, Lipky a Chaloupek projevila zájem i Česká televize.
Je to tábor, nebo workshop?
Baliny (hu) – Než se nadějeme, bude tu léto a dá-li příroda, budou i tábory. V čím dál větší oblibě jsou ty pro rodiče s dětmi. A není to myšleno tak, že organizátor zajistí spaní, jídlo a pojištění a ostatní je na rodičích. Právě naopak. Tábory pro rodiče s dětmi vycházejí z poznání, že rodiče a děti na sebe během všedních dní nemají moc času. Neznají se, netvoří společně. Je pravda, že koronavirus to zcela změnil a postavil na hlavu. Toho společného času je najednou až trochu moc. Ale ruku na srdce. Nepotřebovali bychom trošku poradit a inspirovat, co s těmi milovanými loupežníky provádět?
Zamiluj si přírodu
Už i výzkumy zjistily to, co asi všichni tušíme: kdo má rád přírodu, ten ji i více chrání, angažuje se v ochraně přírody a chová se environmentálně šetrněji. Z hesla 80. let poznej a chraň by se tak mělo stát spíš zamiluj si – poznej a chraň. A láska k přírodě, ta začíná tím, že do ní rádi a často chodíme, že pro nás není jen prostorem pro sport, hry, nebo vzdělávání, ale že si uvědomujeme její krásu, křehkost, že se umíme zastavit a zaposlouchat, dotknout, dokážeme přírodu ochutnávat všemi smysly.
Distanční výuka očima Chaloupek
S jistou dávkou nepochopení a rozčarování sledujeme celospolečenskou debatu nad distanční výukou v základních i středních školách. Celé to působí dojmem, že zásadní je vybrat správné on-line prostředí, mít připojení všude a pořád připojení, každé dítě svůj jeden počítač, webkameru a sluchátka. A že když učitel umí použít virtuální tabuli, ve správné chvíli vypnout mikrofony a přes internet i hodnotit, tak má vlastně vyhráno.
Smart café:„ Jak zvládnout (nejen) s dětmi doma současnou krizi…“
…a co si z ní odnést pro ochranu životního prostředí
Jak učit o mrtvém lese
Martin Kříž / Jedna ze zásad environmentální výchovy zní „žádné katastrofické scénáře před desátým rokem života“. Dítě v té době není schopné vyrovnat se s velikými ekologickými problémy, se kterými nemůže samo něco dělat. Neumí složitým věcem porozumět a nemůže samo pomoci. Jeho svět řídí rodiče či učitelé, dítě ještě neumí myslet kriticky a velké problémy, na které „nedosáhne“ u něj mohou vést k pocitu marnosti, flustraci a pocitu ohrožení. Vzniká tak sice dětský ale přitom opravdový environmentální žal.
Třiďte, ale nesoutěžte, kdo nasbírá víc
Jan Činčera/Martin Kříž - V minulém roce se nám podařilo rozvířit diskusi mezi učiteli, když jsme se pokusili s kolegou Honzou Činčerou z Masarykovy univerzity vysvětlit, že soutěže ve sběru papíru jsou kontraproduktivní. Článek se z Bedrníku dostal na Ekolist, za nedlouho chtěl tuto skutečnost objasnit redaktor Českého rozhlasu Plus a s našimi závěry „nečekaně“ nesouhlasil odborný časopis Papír a celulóza.
Děti, co venku rozkvetou
Učitelé jim říkají různě, jsou to sígři, raubíři, mimoni, děti s problémem, handicapem, žáci ohrožení školním neúspěchem.
Jde o děti, které se nějakým způsobem neumí vypořádat s tempem školního učení, tradičními výukovými metodami, obsahem učiva, školními řády a principy, formami výuky, přístupem učitele i prostředím školy. Pod těmito pojmy si můžeme představit širokou škálu dětí s nejrůznějšími poruchami učení, pozornosti nebo i chování, různými kombinacemi, stupni poruch... Většina z poruch nemá žádný vliv na inteligenci dětí a drtivá většina se dá řešit jinými pedagogickými postupy nebo změnou prostředí.
