Přečtěte si naše názory a komentáře
Distanční výuka očima Chaloupek
S jistou dávkou nepochopení a rozčarování sledujeme celospolečenskou debatu nad distanční výukou v základních i středních školách. Celé to působí dojmem, že zásadní je vybrat správné on-line prostředí, mít připojení všude a pořád připojení, každé dítě svůj jeden počítač, webkameru a sluchátka. A že když učitel umí použít virtuální tabuli, ve správné chvíli vypnout mikrofony a přes internet i hodnotit, tak má vlastně vyhráno.
Smart café:„ Jak zvládnout (nejen) s dětmi doma současnou krizi…“
…a co si z ní odnést pro ochranu životního prostředí
Jak učit o mrtvém lese
Martin Kříž / Jedna ze zásad environmentální výchovy zní „žádné katastrofické scénáře před desátým rokem života“. Dítě v té době není schopné vyrovnat se s velikými ekologickými problémy, se kterými nemůže samo něco dělat. Neumí složitým věcem porozumět a nemůže samo pomoci. Jeho svět řídí rodiče či učitelé, dítě ještě neumí myslet kriticky a velké problémy, na které „nedosáhne“ u něj mohou vést k pocitu marnosti, flustraci a pocitu ohrožení. Vzniká tak sice dětský ale přitom opravdový environmentální žal.
Třiďte, ale nesoutěžte, kdo nasbírá víc
Jan Činčera/Martin Kříž - V minulém roce se nám podařilo rozvířit diskusi mezi učiteli, když jsme se pokusili s kolegou Honzou Činčerou z Masarykovy univerzity vysvětlit, že soutěže ve sběru papíru jsou kontraproduktivní. Článek se z Bedrníku dostal na Ekolist, za nedlouho chtěl tuto skutečnost objasnit redaktor Českého rozhlasu Plus a s našimi závěry „nečekaně“ nesouhlasil odborný časopis Papír a celulóza.
Školy, založte si les!
Honza Uher / Několik posledních nezvykle horkých a suchých let, zvýšený počet tropických dní v létě, ale hlavně umírající lesy, které jsou nepřehlédnutelné i ze silnic, způsobuje, že stále více lidí bere vážně fakt, že přichází klimatická změna.
Děti, co venku rozkvetou
Učitelé jim říkají různě, jsou to sígři, raubíři, mimoni, děti s problémem, handicapem, žáci ohrožení školním neúspěchem.
Jde o děti, které se nějakým způsobem neumí vypořádat s tempem školního učení, tradičními výukovými metodami, obsahem učiva, školními řády a principy, formami výuky, přístupem učitele i prostředím školy. Pod těmito pojmy si můžeme představit širokou škálu dětí s nejrůznějšími poruchami učení, pozornosti nebo i chování, různými kombinacemi, stupni poruch... Většina z poruch nemá žádný vliv na inteligenci dětí a drtivá většina se dá řešit jinými pedagogickými postupy nebo změnou prostředí.
