S Mrkvičkou a Vykví do lesa
Nezasvěcenec by si mohl myslet, že se jedná o nějaké vegetariánské doporučení správné svačiny na výlet a ještě k tomu s hrubkou. Zasvěceným je jasné, že se jedná o dvě konference ekologické výchovy pro Vysočinu, které každoročně touto dobou pořádají Chaloupky. V loňském roce sérii konferencí přerušila vládní opatřeními proti covidu 19, letos se to stihlo.
Forma konferencí byla odlišná od těch předchozích. Nachystány byly na zpřísněná anticovidová opatření, tzn. po malých skupinkách a pokud možno venku. Tomu odpovídal i program.
Hurá na Mrkvičku
Mrkvička, která proběhla ve středu 3. listopadu, si podržela didaktickou formu a učitelky z mateřských škol svým programem s tématem voda provedly lektorky ekocentra Chaloupky Krátká Sára Rajnošková a Sylva Geffroy. Učitelky v roli dětí si vyzkoušely zabalit kapitána na cestu, postavit si loď z pouhého lana, plavit se po moři, vytvořit řeky i s přítoky od pramene k moři, seznámit se s živočichy žijícími ve vodě a kolem vody, seznámily se se studánkou Vitulkou a její vílou, spustily déšť, ukázaly si sílu vodní energie a nakrmily hladové čápě. Úkoly byly zadávány prostřednictvím hravých říkanek a básniček a všechny učitelky si vše zaznamenávaly a fotily s takovým nadšením, že někdy málem nezbyly žádné „děti“ na hru.
Počasí nebylo zrovna na výlety a tak se všechny účastnice rády přesunuly do vyhřátého Domu přírody Žďárských vrchů v Krátké, kde čekal nejen výživný chaloupecký oběd, kávička a buchta, ale také druhá část programu. Ta obnášela představení DPŽV a typy na jeho využití malými dětmi. Další venkovní hry a aktivity předvedla Iva Kopecká z ekocentra Chaloupky Horní Krupá. Potlesk, kterým učitelky odměnily Sáru a Sylvu za skvěle připravenou Mrkvičku, byl nejlepším poděkováním.
Na větrné Vykvi
Jestliže ve středu nebylo počasí na výlety, ve čtvrtek ráno by nikdo nevyhnal ani příslovečného psa. Mlha jako mléko, vichr a občas déšť. Ale učitelky a jeden učitel do Krátké dorazili, protože pořádek je pořádek a když už se jednou přihlásili… Martin Kříž, který Vykev vedl však zaimprovizoval a lehce přeházel program, aby dal počasí šanci. Nejdříve tedy proběhla inspirační prohlídka DPŽV a teprve potom se vyrazilo do terénu. Tentokrát však nikoli za chaloupeckým programem, ale za poznáním. O lidové architektuře a historii Žďárských vrchů podala vyčerpávající výklad Alice Hradilová z Horáckého muzea Nového Města na Moravě. Dokonale vyfoukané učitelky se vrátily na chvíli do tepla, ale po obědě a dezertu znovu vyrazily do terénu.
Tentokrát byl jejich cíl prales na Žákově hoře, kterým je provedla Aneta Dvořáková. Vyložila historii i současnost ochrany přírody Žďárských vrchů, kterou s prozíravostí a láskou započal rod Kinských již v roce 1929. Tehdy na pouhých 11 ha založil Zdenko Radslav hrabě Kinský rezervaci, aby pro budoucí generace byla uchována původní podoba lesních porostů. Dnešní rozloha s připojenými smíšenými porosty je celých 39 ha. Jak pravila lektorka Aneta, díky této předvídavosti vznikla nejvýznamnější lesní rezervace na Českomoravské vrchovině. Současná správa CHKO v této snaze zdárně pokračuje.
I čtvrteční lektorky sklidily zasloužené poděkování a rozum dostalo i počasí. Vítr se uklidnil a skrze roztrhaná mračna vykouklo slunce.
